Ilustrace dvou variant umístění meteostanice, jejichž naměřené hodnoty by odpovídaly standardům Světové meteorologické organizace:

• První varianta instalace uvažuje situaci, kdy je anemometr umístěn například na budově: navod_meteostanice_1.pdf
• Druhá varianta umístění meteostanice počítá s instalací anemometru ve volném prostranství: navod_meteostanice_2.pdf

U klasické meteostanice je důležité nainstalovat anemometr, tedy větroměr, dostatečně daleko od okolních překážek, které by mohly ovlivňovat měřený směr i rychlost větru. Při instalaci anemometru ve městě nás ale naopak často zajímá typické proudění a rychlost větru v ulici či na křižovatce, proto není třeba dodržovat vzdálenost znázorněnou v ilustracích potřebnou u klasické meteostanice. I ve městě je ale vhodné nainstalovat anemometr tak, aby nebyl přímo zastíněn například blízkým stromem.

V ideálním případě se senzory měřící teplotu, tlak a vlhkost vzduchu instalují do výšky 2 metrů. To se ale týká především instalací meteostanic na uzavřených nebo veřejně nepřístupných meteorologických zahrádkách. Při instalaci senzorů ve městě je třeba mít na paměti riziko vandalismu, proto se senzory instalují tak vysoko, aby se zamezilo jejich případnému poškození.

U srážkoměrů není dána výška, ve které by měly být instalovány - ve městě je tak nutné brát v potaz rizika vandalismu a zároveň rozumnou dostupnost v případě nutnosti údržby. Důležité je hlavně umístit srážkoměr tak, aby se nad ním nenacházely žádné překážky (okraj střechy, stromy atd.), které by ovlivňovaly množství srážek spadlých do srážkoměru. Dráty upevňované na vrchol srážkoměru zabraňují sedání ptáků a drátěná síťka brání padání listů a jiných nečistot do trychtýře srážkoměru. I tak je ale vhodné trychtýř alespoň jednou za půl roku (v závislosti na ročním období a umístění srážkoměru) kontrolovat a případné nečistoty odstraňovat, obzvlášť je-li srážkoměr umístěn pod úrovní okolních stromů.